|
|
Přátelství a partnerské vztahy u mladých dospělých s poruchou autistického spektra
Slavíčková, Kateřina ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá přátelskými a partnerskými vztahy u mladých dospělých lidí na spektru. V literární části je představeno vymezení poruch autistického spektra dle Mezinárodní klasifikace nemocí a souvisejících zdravotních problémů i příručky Americké psychiatrické společnosti DSM-V, dále jsou rozebrány specifické oblasti poruch autistického spektra, kdy pozornost je věnována hlavně sociální oblasti, kapitola se také věnuje diagnostice a možnostem podpory. Další kapitola se týká obecných aspektů přátelství a specifik v přátelství u lidí na spektru. Stejně tak je rozdělena kapitola partnerských vztahů. Literární část dále obsahuje specifika vztahů v online světě a je zakončena stručným shrnutím. Výzkumná část začíná představením cílů výzkumu a výzkumných otázek. Design zkoumání byl koncipován jako kvalitativní. Samotný výzkum byl uskutečněn ve dvou fázích, kdy první z nich představoval online dotazník. Druhou fází pak tvořily polostrukturované rozhovory, které měly za cíl prohloubit získané poznatky z dotazníku. Obě fáze výzkumu byly vyhodnocovány kvalitativně pomocí metody tematické analýzy. Výsledky práce popisují, jak lidé na spektru vnímají a definují přátelské a partnerské vztahy a jak se do těchto vztahů promítá online prostor. Práce také pojmenovává aspekty, které jsou v oblasti...
|
|
|
Etiketa v mateřské škole
KINZLOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá etiketou v mateřské škole. Jejím cílem je popsat pravidla etikety s ohledem na věk dětí a hledat možnosti k jejich osvojování v mateřské škole. Teoretická část definuje pojem etiketa v relevantních souvislostech. Nabízí pohled na propojení výchovně vzdělávacího procesu v mateřské škole s osvojováním základních pravidel společenského chování. Charakterizuje vývojová specifika dětí předškolního věku, specifika předškolního vzdělávání, jeho metody a formy. Popisuje základní oblasti, ve kterých lze propojit denní režim v mateřské škole s etiketou. Praktická část obsahuje program zaměřený na osvojení pravidel etikety, který je rozdělen do třech integrovaných bloků s ohledem na získání vhodných návyků při stolování, komunikaci a v úpravě vzhledu (hygienických návycích). Dále zahrnuje evaluaci programu včetně vyhodnocení získaných návyků ve zmíněných oblastech a názor dětí na dodržování pravidel společenského chování. V diskuzi jsou získané zkušenosti shrnuty a dány do souvislosti s teoretickými východisky.
|
|
|
Vliv hřebce na sociální úspěšnost hříbat
PEJCHOVÁ, Tamara
Otcovské chování u savců může hrát důležitou roli ve vývoji potomků. Cílem této práce je zhodnotit vliv interakcí mezi hříbaty a hřebcem (otcem) v rané fázi jejich vývoje se zaměřením na následné chování a sociální postavení těchto mladých hřebců v hřebčí skupině. Zjistili jsme, že chování hřebců je závislé na věku a že prvorození jedinci jsou dominantní. Navíc jsme nepotvrdili, že otec je behaviorálním vzorem pro jeho samčí potomky. Na závěr navrhujeme, že nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje sociální chování mladých hřebců, je jejich osobnost.
|
|
|
Pozorování hejnového chování ryb v pelagickém habitatu umělé vodní nádrže prostřednictvím videokamery
HOLUBOVÁ, Michaela
Výzkum prezentovaný v této práce přispívá k rozšíření znalostí o rybích hejnech a jejich vzorcích chování v sladkovodní nádrži. Obyvatelé pelagické zóny jsou z tohoto pohledu velmi málo zkoumáni. Tendence k tvoření hejn se lišila mezi rybími druhy zejména kvůli odlišné zranitelnosti vůči predaci. Poměrně často byly pozorovány hejna složené z více druhů ryb, častejší pak byly druhy zranitelné které ale sdílejí potravní a prostorovou niku s jiným druhem, který je méně atraktivní pro predátory. Potřeby jednotlivců se mění v čase a spolu s nimi jejich prostorová distribuce a denzita v konkrétním habitatu. Byla pozorována "kritická denzita", která je spouštěčem pro tvorbu hejn. S rostoucí denzitou roste proporce ryb v hejnech a zároveň klesá proporce samostatných jedinců. Počet shluků s denzitou rostl se zpomalujícím trendem po dosažení určité denzity ryb. Tímto způsobem si rybí shluky udržují mezi sebou maximální vzdálenosti a při rostoucí denzitě ryb v habitatu a vytvářejí pak větší hejna. Použití vizuálních metod se zdá být příhodným prostředkem pro pozorování a také hodnocení rybích spolčenstev, navíc správně použitá metoda může dostát srovatelných výsledků s tradičně používanými metodami: hydroakustickým průzkumem a košilkovým nevodem.
|
|
|
Sociální organizace a systémy párování u rodu Myotis
Wnuková, Lucie ; Jahelková, Helena (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
V řádu letounů (Chiroptera) se setkáváme se širokou škálou sociálních organizací a párovacích systémů. Nejrozšířenější je polygamie, pro kterou je charakteristická chybějící otcovská péče. V mírném pásmu dochází k sezónním změnám klimatu, které ovlivňují socialitu a páření letounů, dochází u nich k tzv. temperátnímu cyklu, stejně je tomu i u naších druhů rodu Myotis. V letním období žijí samice v mateřských koloniích aby usnadnily odchov mláďat. U všech naších druhu tohoto rodu samice rodí jedno mládě. Úkryty mateřských kolonií jsou tvořeny např. ve stromových dutinách, budovách či různých štěrbinách. Původně jeskynní druhy, Myotis myotis a M. blythii v naších podmínkách obývají lidská stavení. Počet jedinců v kolonii je různý a odvíjí se od typu úkrytu, který daný druh obývá. U samic druhu M. bechsteinii, M. nattereri a M. daubentonii dochází k rozpadu kolonie na několik podskupin s čím souvisí využívání několika úkrytů, tzv. fission-fusion sociální organizace. I když samci jsou v tomto období solitérní, můžeme se s nimi setkat také ve společných shlucích se samicemi, a nebo v čistě samčích skupinách. K páření dochází většinou na podzim po rozpadu mateřských kolonií, nejčastěji během swarmingu. V zimě se jedinci uchylují k hibernaci na zimovištích, kterými jsou nejčastěji podzemní prostory. U málo...
|
|
|
Využití Montessori pedagogické metody na základní škole
Olšanská, Lenka ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Váňová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na využití metody Marie Montessori na druhém stupni veřejné základní školy. V první části jsou vysvětleny principy Montessori vzdělávání a výchovy, včetně uvedení vhodných didaktických doporučení. V další kapitole jsou uvedeny možnosti projektového vyučování a deskripce projektu vaření, který je předmětem průzkumu. Cílem práce bylo zjistit, jaké změny žáci vnímají po absolvování ročního projektu vaření. Výsledky ukázaly, že se žáci naučili jak vařit, pracovat v týmu a jak řešit konflikty. Začali jíst více zeleniny. Vaření je bavilo. V budoucnu chtějí žáci mít volbu v tom, zda, a jak se projektu budou účastnit.
|
|
|
Sledování sociálního chování u morčat v modelové situaci
ELIÁŠ, Zdeněk
Cílem této práce bylo zjistit sociální chování a interakce mezi ustálenou skupinou morčat (Cavia aperea var. porcellus) a nově sestavenými skupinami, přičemž každá skupina byla sledována třikrát, vždy celých 24 hodin. Celkem bylo sledováno 12 krátkosrstých morčat hladkého plemene s vyrovnanou věkovou skladbou, rozdělených ve třech skupinách. Chování a aktivity morčat byly zaznamenávány na videokameru s následným hodnocením videozáznamů pomocí etogramů a slovního popisu. Mezi takto sledované a hodnocené aktivity patřil odpočinek a spánek, příjem krmiva a vody, komfortní chování, pohyb a konflikt. U morčat byly prokázány rozdíly v chování pro všechny sledované aktivity. Projevila se individualita jedinců a jejich různé chování, kdy se každý z nich choval trochu jinak oproti ostatním. Porovnáváním skupin pak byly zjištěny výrazné rozdíly v chování. Každý jedinec se choval trochu jinak, stejný vzorec chování se však mezi skupinami neopakoval. Dále bylo zjištěno, že počet konfliktů mezi morčaty ustává s časem, po který jsou morčata spolu.
|
|
|
Etologie ovcí s ohledem na klimatické podmínky
ČEDÍKOVÁ, Kristýna
Tato práce zkoumá na základě etologického pozorování projevy chování (etologii) vybraných plemen ovcí - ovce Vřesová a ovce Charollais. Pozorování probíhalo v průběhu roku 2018 a 2019 na farmě v Chlístově. Mezi hlavní pozorované projevy chování patřil příjem krmiva, ležení, stání a pohyb. Pozorování probíhalo v různých ročních dobách (jaro, léto, podzim, zima) tak, aby se prokázal vliv klimatických podmínek na chování ovcí. Zároveň probíhalo pozorování obou stád ovcí ve stejnou dobu tak, aby byl eliminován vliv různých dalších prvků a data o chování byla plně porovnatelná. Výsledky pozorování u těchto plemen ovcí byly podrobeny komparativnímu vyhodnocení.
|
|
|
Lateralita v sociálním a lokomočním chování prasat domácích (Sus scrofa f. domestica)
Kunclová, Kristýna ; Špinka, Marek (vedoucí práce) ; Nekovářová, Tereza (oponent)
Cílem této diplomové práce je zjistit, zda prasata projevují lateralitu v sociálním chování, a to zejména lateralitu rotačních pohybů v herním chování a při sociálních interakcích a dále prozkoumat, jak je tato lateralita ovlivněna dalšími faktory, obzvláště možností hravého chování v ontogenezi, personalitou a dalšími sociálními i mimosociálními faktory. Případně zda se zjištěná míra laterality mění v závislosti na sociální situaci (hra/agrese) a je ovlivněna příslušností k vrhu. Toto chování jsem zkoumala pro 64 prasat z 16 vrhů z videonahrávek sociálního chování. Pro každé prase jsem zaznamenávala prováděný herní prvek a preferenční stranu. Pro individuální herní prvky jsem nezjistila žádnou preferenci rotace na úrovni populace a pouze slabou tendenci individuální laterality. Pro sociální herní prvky jsem prokázala slabou populační tendenci pro preferenci vlevo avšak pouze pro skupinu více si hrajících prasat. Hlavním přínosem této práce je zjištěná symetrie v provádění individuálních herní prvků, a naopak zjištěná lateralita na úrovni populace pro sociální herní chování. Jelikož lateralita hravého chování zatím zkoumána nebyla je možné, že tato symetrie je pro individuální herní prvky typická a může mít hlubší význam. Naopak stranová preference v sociálním chování živočichů je známá, ačkoliv...
|
|
|
Ontogenetický vývoj a behaviorální projevy ledňáka modrokřídlého (Dacelo leachii) v zájmovém chovu
SVOBODOVÁ, Yveta
Ledňák modrokřídlý patří mezi druhy ptáků, u kterých existuje pohlavní dimorfismus, projevující se ve dvou znacích. Prvním znakem je výrazněji zbarvené opeření ocasu samce, druhým znakem je hmotnostní rozdíl mezi pohlavími. Samice je o 70 100 gramů těžší než samec. Tyto znaky se projevují až ve stáří prvního roku života. Přestože celosvětově je v lidské péči drženo 133 jedinců ledňáků modrokřídlých (61 samců, 58 samic, 14 mláďat), ve 45 institucích v 5 regionech, je rozmnožován pouze v 9 institucích. Ostravská zoologická zahrada, jako jedna ze tří zoo a zooparků na světě, chová ledňáky modrokřídlé ve skupině osmi jedinců, což je optimální počet jedinců tvořící chovnou kooperativní skupinu. V chovných sezónách 2011 2016 vykazovala výborné výsledky v chovu těchto srostloprstých ptáků, odchovala 15 jedinců. Společně se Zoo Praha poskytla data. Předkládaná diplomová práce je souhrnem vlastního etologického pozorování v Zoo Ostrava a krátkého pozorování v Zoo Praha. Sumarizací dat z těchto dvou zoo práce hodnotí hmotnostní rozdíly oplozených a neoplozených vajec, ontogenezi, růstovou rychlost a pohlaví jedinců ledňáka modrokřídlého. Na základě růstových a hmotnostních rozdílů mezi pohlavími se zabývá určením pohlaví mláděte. Dále popisuje sociální chování a vokalizaci uvnitř chovné skupiny s převahou samic, vyhodnocuje celkové vazby ve skupině a výsledky porovnává se volně žijící populací.
|
host ::
RSS.